Utopie pomocí technologie použité pro mírové účely

Jak čerpat nekonečnou energii a vysvětlení proč to nemůže nefungovat. Teorie a praxe. K sepsání textu mě inspiroval rozhovor s kamarádem matematikem. Udělal mi výbornou přednášku o masivní černé díře uprostřed naší galaxie ale zejména o prvočíslech. Vědci zaznamenali velmi zajímavé obrázky středu této černé díry svědčící o bujícím životě oproti představě temných prázdnot.

Transformace společnosti 

Asi není špatně, že tu je svět, jaký je, a možná realizovat mír a pohodu na této planetě nemusí být tak těžké bezdůvodně. To dobré zde může být zvrchu potlačováno záměrně, aby se každý jednotlivec sám za sebe probudil a uvědomil si, že nechce plout s mainstream proudem, který vede ke zkáze a násilí. A boj elit o ovládání a manipulaci může odrážet mikrosvět každého z nás uvnitř (a dávat nám tak lekci), kde i my sami máme v sobě svůj negativní aspekt, který chce s ostatními manipulovat a nechávat si věci spíš pro sebe. Na této planetě je mnohem více dobrých lidí než zlých, kde ale ti hodní jsou zmanipulovaní a dělají pro ty zlé. Lekce tohoto období historie může být o tom, že se na to lidi už ******* a vytvoří skutečnou utopii. Nezaloženou na heslech, globální výchově a "novou" elitou opět tvrdě vnucovanému sociálnímu inženýrství ale na skutečně praktických navrzích spolu  s uvědoměním, že jsou tu jisté kliky lidí, kteří před ostatními tají řešení problémů a matou nás různými nesmysly. Minimálně vize společného nepřítele (elity) by nás mohla sjednotit ne do new world order, jak si ho představuje tato elita, ale ke sjednocení proti této elitě. :)

[Slovo "elita" zde chápejte jako snahu stručně označit tyto jakési kliky korumpující náš krásný systém. Jde převážně o rodové dynastie.]

A pokud dostatek všeho může sám o sobě eliminovat nutnost si hlídat tažku, pak jak tvrdí pan vizionář Fresco, je možná reálná sociální proměna společnosti bez tuhého sociální inženýrství, kde se to řeší pomocí zákazů a vymezování a zneužívání poznatků psychologie a sociologie proti lidem (tak jak to dělá EU). A místo toho využít znalosti psychologie k pochopení, že zločinnost je obecně způsobena špatnými zkušenostmi z minulosti. Tedy je nesmysl si myslet, že něco vyřeší filozofie trestů. Věřím, že je možné dát prostor k vymýcení příčin těchto špatných zážitků v dospívání bez nějakých socialistických praktik, které se to snaží řešit pomocí zákonů a zákazů a manipulací s naší psychikou a našimi geny, vytvářejíc tak dokonalou rasu. (Řeči o čisté rase zní hrozně, ale já pouze cituji naše "velikány", kterým tak důvěřujeme - např. pan Churchill).

Musím říct, že při psaní o utopiích mám docela problém dávat dohromady ty věty a myšlenky, protože mně samotnému se to jeví poněkud jako nesmysl to, co tu tvrdím. Ale chci koukat na ten horizont možností než si dávat tu mainstream depku. A nevěřím, že vesmír je o depresi. Viděl jsem ho jiný. Kde fungoval na stejném principu, proč ze semínka vyroste květina a dělá to zadarmo. Ano, potřebuje vodu, světlo a ten dábělský CO2, ale ten přírodní princip tohoto procesu je tak nějak inherentní, přírodní. Funguje to. Spolehlivě a vždy (narozdíl od těch naších počítačů například. my máme problém udělat cokoliv opravdu spolehlivě funkčního) Planeta spolu se sluncem je schopna tento princip udržovat donekonečna, protože to z nějakého důvodu je tak harmonicky vyladěno, že to spolu dohromady funguje jako perpetum mobile. My jako lidé bychom tedy asi také měli hledat nějakou harmonickou koexistenci se svým okolím, protože musí být nějaká kombinace, která nám umožní najít svou naprostou spokojenost tak, aby vzájemně v mezilidských vztazích stejně jako v materiální potřebě vše fungovalo.

Nekonečno

Když se totiž podíváte na vesmír. Tak je tak "nepředstavitelně" obrovský a dokonalý, že člověk někdy nemá slov. A je možné, aby tak dokonalý vesmír nebyl sám o sobě inteligentní? Žádné nahodilé kosmické jevy ale zcela dokonalý cyklický systém, který je pro nás stále velkou záhadou, protože při tomto procesu tvoření vesmíru a galaxií dochází někdy k ohromným srážkám celých galaxií, které ale ve skutečnosti prý nejsou až tak destruktivní, jak se mohou jevit. K žádné srážce totiž nedojde.. k jedinému kontaktu dojde srážkou mezi centrálními černými děrami daných galaxií (uprostřed naší galaxie Mléčné dráhy byla skutečně "vyfocena" masivní (největší známá) černá díra .. tyto dva body (středy černých děr) se přitahují, ale od určité vzdálenosti již dochází údajně k jakési časoprostorové transformaci okolního prostoru.. (v oblasti horizontu události?). Nejsem na to žádný velký expert, ale údajně tato srážka není opravdu nijak čelní a nakonec samotné pohlcení černou dírou není nic dramatického, přestože z vnějšího pohledu, když vidíme animaci, co se stane se sluncem, které začalo být pohlcováno černou dírou, tak to vypadá na naprostou apokalypsu.

Tento proces je nicméně ale velmi pomalý a na přímce tohoto horizontu události v bodě, kde ho pohlcované slunce protnulo se nastartuje jakýsi vřetenovitý proces roztáčení - namotávání dvou realit kolmo na sebe. No jak by to asi vypadalo být uvnitř takového namotávání realit? Možná podobně jako sny?Obě vstupní reality se spojí a vytvoří jednu novou + nějaké zbytky, které vyzáří, když po pozření slunce nakonec černá díra polkne samu sebe - což je takový zajímavý prostorový kotrmelec, protože  a to takovým způsobem, že se zboří do sebe jakoby uzavřením kopule - je to pro nás nepředstavitelné, kde se bere ta vzniklá do sebe postupně zavírající se koule.  Lovím z paměti něco z vyprávění/"přednášky" toho kamaráda, ale myslím, že se mi časem podaří toto přesněji zkonkretizovat. A možná to totiž není na druhou stranu nemožné to nepředstavitelné konkrétně popsat, protože se zdá, že ty další rozměry jsou dost podobné tomu, jak to funguje tady v nám známé realitě. Jen je tam jakýsi posun té transcendence. A vytváří tak něco naprosto nového a mnohem většího. Nicméně se to opravdu velmi zdráhá lidské prostorové představě, která si předměty "bořící se do sebe polykající" má problémy nějak pojmout.

Běžně

Z našeho pohledu myslím takový dopad černé díry je kosmickou katastrofou, ale ve skutečnosti může jít o důkladný systém, kde se nic neděje náhodou. Fúze dvou realit může ve skutečnosti vypadat spíše jako osobní apokalypsa, se kterou se vypořádat, než fakt, že bylo dané slunce roztrháno na kusy resp. přesněji řečeno namotáváno na vřeteno. Taková dislokace prostoru vypadá, že by nemohla umožňovat pokračování života, ale pro přítomné bytosti to může být něco projevujícího se ve světových událostech politiky nebo na osobní rovině než jako nějaký souboj s trhajícím se prostorem?

Unikátní postavení naší sluneční soustavy

Zdá se, že naše planeta resp. naše sluneční soustave je v naprosto jedinečná v celé galaxii, protože naše vzdálenost 26 tisíc světelných let od této černé díry uprostřed naší galaxie je shodná s velikostí této černé díry (v přepočtu na jak velká slunce již pozřela). Jsme ve vzdálenosti, kdy již nemá onen efekt černé díry na naši sluneční soustavu vliv.. naše sluneční soustava je jakoby prostorově "vyšoupnuta" nadevše ostatní ve zbytku galaxie.. naopak jakobychom byli uprostřed této černé díry, přímo uvnitř její singularity.Jako v oku uprostřed tornáda nebo hurikánu?

Zároveň horizont události centrální černé díry (Sagitarius A*)  naší galaxie by zhruba odpovídal velikosti naší sluneční soustavy?

Zde jsou snímky centrální černé díry naší galaxie - Mléčné dráhy (v jejím středu - ve středu spirály)

Musím si to ještě ověřit a nejsem si teď jistý, jestli něco nekomolím, snažím se, aby mi to hlava pobrala a nevozil se po nějakých nesmyslech, tak mě klidně opravte. 

Ono namotávání dvou realit je zřejmě celkem jednoduché a jakoby mechanické povahy (vřeteno) černá díra namotávající provázek (přímka mezi černou dírou a bodem na kružnici, kde byl poprvé protnut horizont události , zvyšující rychlost postupně... Není již možné uniknout ("provázek" je namotáván, musel by se přetrhnout a černá díra je silnější než vše ostatní, tak je to nemožné.."provaz" je již namotáván a čím víc je namotán, tím je jeho tlak silnější podobně jako u převinuté pásky na kazetě a nepřevinuté, kde je již velký tlak, jak je ten kotouč těžký), jakmile byla vytvořena vazba překročením vnější hranice horizontu události.  Z naší perspektivy se to může projevovat nám povědoměji a v kontextu, protože lidský život není žádná náhoda ale něco zcela zapadajícího do matematické elegance celého Vesmíru. O této roli člověk má pojednávat židovská tradice zvaná Kabbala popisující člověka na stromě života. To vše by mělo být provázáno s celým vesmírem resp. pohybem vesmírných těles v přesných cyklech, i s fázemi jakým je prosinec 2012, konec jednoho z mayských kalednářů. Je to proces, ke kterému ve Vesmíru a galaxiích zřejmě dochází zcela pravidelně a jsou součástí samotného principu existence galaxií.

Ale popravdě si nejsem teď jistý jakou roli hraje ústřední černá díra naší galaxie s 2012.

Ale když jste svědky takových zázraků dokonale harmonického vesmíru, kde existují i jakási prostorová "zboření do sebe sama" jakoby spojením protilehlých stran v nepředstavitelném tvaru, tak kdo by měl zájem o války mezi sebou, když je vše jen jedna ohromná kosmická hra? Nicméně pod vlivem psychedelik se podobné útvary objevují. Vícerozměrné a jinak prostorově záhadné. A takové vize se objevují bez znalosti kosmologie či nějakých duchovních nauk, které zobrazují stejné geometrické systémy.

Všechno se pohybuje rychlostí světla

Žijeme převážně v domnění, že rychlost světla je pro nás nepředstavitelná nedosažitelná limita nicméně my zřejmě ve skutečnosti sami letíme rychlostí světla a rychlost světla je pro nás nedosažitelná, protože tou rychlostí se pohybujeme. Proto to nemá smysl řešit, rychlost světla je součástí této galaxie s touto konkrétní rychlostí. Nicméně když pohneme například rukou tak se pravděpodobně ruka vůbec nepohybuje, ale neustále mizí do neexistence a znovu se zjevuje na jiném místě případně jen pro vytvoření zdání pohybu, nicméně jinak naši existenci nic nekotví a existuje v říši kvantových potenciálů na jakémkoliv místě ve vesmíru. 

K těmto myšlenkám vedly poznatky kvantové mechaniky jako například, že elektron je schopen (nekauzálně) reagovat na jiný jakkoliv vzdálený elektron okamžitě překonávajíc tato informace rychlost světla. 

Tedy otázka pohybu v prostoru je zajímavý paradox, protože to na druhou stranu zase není jen tak se někam přemístit.  

Nicméně se zdá, že realita jako taková tak jak ji vnímáme vůbec neexistuje a je stejně reálná jako naše sny. Ale jiného druhu. Vesmír je velmi paradoxní dichotomní (souběžná existence protikladů), ale realita má nějaký zdroj (vlnění, které snímáme našimi smyslovými orgány), nicméně naše představa o něm je právě velmi limitována naší smyslovou výbavou. Je mnoho frekvenčních pásem, které jako lidé nevnímáme. Ve skutečnosti vnímáme poměrně uzounké spektrum. Pomocí technologií známe kamerou snímané infra a tepelné zobrazování. Zdá se, že na tyto ostatní frekvence je tu šišinka (podvěsek mozkový), která bývá nazývána tzv. Třetím okem a u většiny lidí má být neaktivní.Podle některých teorií je šišinka dokonce místem obdoby černé díry uvnitř tohoto místa našeho mozku. Dochází tam k rekordním průtokům krve, zdá se jako zářící centrum aktivity. 

Rozhovor s fyzikem Davidem Bohmem v Neils Bohr Institute v roce 1989:

Free energy - z oceánu vln energie pravděpodobně gravitonů

Princip černé díry je zřejmě odpovědí na otázku, jak vyrobit perpetum mobile a proč by mohlo fungovat. Protože černá díra je vlastně něco, co při každém svém obědu vytvoří energii navíc a sama se pohání dokonečna a když se tento princip singularity (rychlost světla) podaří rozpulzovat pomocí elektromagnetických polí a rotorů je možné , aby došlo k vytvoření singularity, kdy se zdroj začne sám pohánět, protože sám začne být do sebe zbořenou singularitou, která nejen pohání samu sebe, ale ještě generuje i energii.

Jediné co je potřeba udělat je magnetické pole rotoru rozpulzovat jiným magnetickým polem a pak možná dojde k něčemu, co souvisí s geometrií, topologií a principy světa, naší galaxie, principy, které pohání černou díru a principy fungování černé díry ve vztahu ke galaxii. A teorií čísel, zejména prvočísel. Výzkumy prvočísel odhalily, že nekonečna ve skutečnosti nejsou tak nekonečná, jak jsme si představovali nekonečné blížení limitě, nýbrž od určitého okamžiku nastává pulzující průběh. Ikdyž moment spuštění je velmi záhadný, protože veškeré zákonitosti v oblasti takto velkých prvočísel jsou náhle velmi chaotické a nepředvídatelné.Zatím to není úplně prozkoumaná oblast, nicméně vhodným uskupením rotoru s připevněnými magnety je zřejmě možné vytvořit vhodné podmínky k zážehu, k vytvoření singularity. A vytvoření tak perpetum mobile, které se točí donekonečna a ještě u toho generuje energii.

V případě těchto zdrojů nekonečné energie je nicméně stále potřeba nějaká iniciační energie z vnějšího zdroje. Ten je ale pak již možné odpojit a stroj bude již navěky generovat energii.:)

Zde jsou ukázky z internetu údajných úspěšných realizací:

Zde jsou rozebrány základy vytvoření vhodného zapojení magnetů:

Posvátná geometrie, pentagram

PŘÍLOHY -----------------------------------------------------------------------------------------------------------