Irské Ne by pomohlo, ale dle autora Lisabonské smlouvy nemá význam

Dnes bude Irsko hlasovat o referendu přijetí Lisabonské smlouvy. Přesto se Evropská únie chová, jakoby již od podpisu byla ve všech členských státech úspěšně ratifikována. A dokládá to i vyjádření autora Euroústavy. (v rozhovoru pro Irish Times)

Giscard d'Estaing: "Ireland is one per cent of the EU"

Ten tvrdí, že je čas dříve nebo později přejít na většinové hlasování (kde menšiny jako ČR mají menší hlas). Opozici má údajně zajišťovat jakýsi koncept spojení menšin (veto jakousi většinovou menšinou), která by údajně měla umožňovat zákony EP vetovat, vznikne-li taková shoda několika členských zemí. Ovšem například v samotné této situaci podpisu Lisabonské smlouvy je Irsko a zabržděné ČR opravdu malou menšinou (zdánlivou - původní euroústavu, která je v podstatě jen přeuspořádáný tentýž text, zamítli v referendu také např. ve Francii). 

Samotný proces schvalování nové evropské ústavy/neústavy jakoby naznačoval, jaká vědeckofantastická povídka by byla o tom, jak by možnost domluvy několika menších států k vytvoření většinové menšiny pro zamítnutí nějaké legislativy byla opravdu realizovatelnou představou. Když uvážím výhrůžky francouzského prezidenta Sarkozy vůči ČR, abychom nezlobili nebo přijde prý trest, připadám si, že tento rychlý vlak EU integrace (Alexandr Vondra: "nenechme se přejet náklaďákem" ) je spíše jako rychle ujíždějící auto z bankovní loupeže, které nemá čas zastavit ani na odskočení si na záchod, protože do té finální podoby textu Lisabonské smlouvy a vzájemných dlouhých dohod a připomínkování dali prý "mnoho práce, úsilí a času". 

To je sice mrzuté, ale to já leckdy sám v práci musím někdy pro rozhodnutí managementu mnoho práce zahodit. To zná asi mnoho lidí ve své práci. Hlady myslím evropští politici netrpí a nevím tedy, kam tak spěchají, a jaký smysl vidí v opakování referend a předkládání k podpisu téže smlouvy znovu a znovu místo respektování výhrad a tedy i děr v údajné "evropské myšlence" .

Celému dojmu ani nepomáhají handlování síly postu křesla budoucího českého eurokomisaře výměnou za ratifikaci Lisabonské smlouvy Českou republikou tj. "nedělat problémy" (Lidové noviny v článku "Pokud Klaus podepíše Lisabon, mohou mít prý Češi silného komisaře" , 1.10.2009). 

ČT24

Klaus: Minutu po irském ANO Lisabon nepodepíšu

http://www.ct24.cz/lisabonska-smlouva/68495-klaus-minutu-po-irskem-ano-lisabon-nepodepisu/
"Abych vysílal dopředu nějaké signály, o tom že bych tušil, jak to dopadne, to nevím. Byl bych samozřejmě rád, kdyby řekli nikoliv." Pokud Irové smlouvu schválí, bude to pro Klause další krok v postupné ratifikaci. "Nicméně že by to mělo znamenat, že minutu poté ratifikaci podepíšu, takhle to určitě není. U nás probíhá další proces, u Ústavního soudu bude probíhat další jednání. Vyčkáme," dodal Klaus.

Stojí za zmínku vyjádření váženého Giscarda d'Estaing, autora Lisabonské smlouvy resp.zamítnuté Euroústavy, který řekl deníku Irish Times, že na irském referendu nezáleží.(zdroj: The Telegraph, 26. června 2008 v článku "EU Constitution author says referendums can be ignored" )

Jeho citace z článku Irish Times:

"Směřujeme k většinovému hlasování, protože pokud zůstaneme u jednomyslnosti, ničeho nedocílíme." řekl. "Je nemožné fungovat jednomyslně s 27 členy. Dnes je to Irsko, příště to bude někdo jiný." "Irsko je pouhé procento EU." Pan Giscard d'Estaing také přiznal, že oproti jeho původní Euroústavě byla Lisabonská smlouva pouze pečlivě přeuspořádána, aby zmátla veřejnost. "Lisabonská smlouva byla záměrně promíchána. Pokud budete hledat pasáže o institucích, najdete je na jiných místech, na jiných stranách" řekl.

Faktem asi zůstává, že referendum v Irsku je v této věci důležité (bez ohledu na názory pana d'Estainga, bývalého prezidenta Francie), protože by irské zamítnutí byla silná páka, jak tvrdohlavou EU přesvědčit, že Lisabonská smlouva opravdu na ratifikaci čekat měla, a že svoboda byla porušena už v počátku, pokud bude případné úspěšné irské NE v referendu ignorováno.

Evropská únie se bohužel opravdu chová, jakoby Lisabonská smlouva byla již všude ratifikována (resp. to nebylo důležité), a nebude snadné to eurooptimistům vymluvit. Může to být velmi užitečný právní argument, jak legitimitu Lisabonské smlouvy nakonec vyvrátit, pokud by Irové hlasovali v referendu NE Lisabonské smlouvě. 

Samotný proces schvalování Lisabonské smlouvy vyvolává totiž pochyby sám o sobě.