U zrodu EU stáli nacisté ale pšššt, nerušme integraci

Do médií se dostaly odtajněné dokumenty z doby 2. světové války o německém programu ovládnutí Evropy ekonomickou silou, když si nacisté uvědomili, že válku prohrávají. Tento program volal po stejných strukturách a reformách, které EU již v identické podobě opravdu vytvořila a reformy kvůli finanční krizi mají podobu završit. 

Utrpěla by popularita Evropské únie, pokud by se lidé dozvěděli o Evropském hnutí, které založil polák Józef Retinger, nebo o holandském princi Bernhardovi, ex-nacistovi, který spolu s J. Retingerem následně vytvořil kontroverzní tajnůstkářskou skupinu Bilderberg, kde bylo vytvoření Evropského hospodářského společenství projednáno ?

Skupina Bilderberg

Můj nedávný článek "Reportér deníku Guardian při reportáži pronásledován policií" pojednával o problémech s policií novináře britského deníku The Guardian, když se pokoušel zajistit reportáž z příjezdu hostů na letošním setkání Bilderbergu, které proběhlo v Řecku. Za vyfotografování policie hlídkující příjezd Bilderbergů byl nucen dvakrát absolvovat ponižujícící výslechy na policejní stanici a byl následně neustále špehován, kamkoliv šel.

Mezi návštěvníky z ČR minulých setkání Bilderberg patří Karel Schwarzenberg , Jiří Pehe a Alexandr Vondra. 

Karel Schwarzenberg během svého působení jako ministra zahraniční ČR ani vládě nijak oficiálně neoznámil svou účast . Později se obhajoval a byl i některými lidmi obhajován vysvětlením, že jde pouze o privátní setkání, kde nedochází k žádným politickým rozhodnutím. 

Bilderberg se ale co do povědomí o jeho samotné existenci prazvláštně pohybuje na pomezí existence a neexistence. Charlie Skelton, zmíněný novinář Guardian, se v jednom ze svých článků podivuje, že když na webstránkách Reuters zadá ve vyhledávání text "Bilderberg", dostane "nula výsledků".

Současný šéf skupiny Bilderberg novináři řekl, že chtějí v Bilderbergu pomoci řešit současnou finanční krizi stejným způsobem, jako dle jeho slov "pomohl Bilderberg vytvořit Euro" . Ano, ten samý Bilderberg, kde se neřeší politika. Neslouží úřednici v Bruselu této tajemné skupině, která chce diskutovat jen v nejvyšším utajení, tak aby neměl občan vůbec potuchy, co se to děje? 

O to je zajímavější, že Bilderberg založil bývalý člen nacistické SS

Prince Bernhard, bývalý důstojník SS, také později spolupracoval s německou chemickou firmou IG Farben, kde se nakonec stal důležitým členem firemního představenstva. Jeho bratr také otevřeně podporoval nacistickou stranu při vzestupu Hitlera. Prince Bernhard byl člověk, který se osobně účastnil debat u stolu s Adolfem Hitlerem , které později Hitler vydal v knize TischGespraeche.

Během 2. světové války byl ovšem princ Bernhard na straně Spojenců jako vojenský pilot a byl přijat do britské tajné služby. Proti jeho vstupu do britské tajné služby se objevily námitky z úřadů USA i Británie, ale za prince se nakonec zaručil britský král Jiří VI. 

Přesto jeho role v počátcích nacistického Německa něco znepokojujícího napovídá o jeho roli v počátcích Evropské únie resp. Evropského společenství.

A dle článku BBC News ze dne 7. května 2007 měl Princ Bernhard napomoci uniknout nacistickým válečným zločincům bez dokladů v době, kdy byl šéfem letecké společnosti KLM.

Uklidňující není ani fakt, že současnou nejdůležitější osobou EU je a asi dlouho bude pan José Manuel Barroso , který byl před lety šéfem portugalské maoistické komunistické strany. Tedy to byl komunistický revolucionář, který náhodou celou tu stranu vedl, ale určitě se poučil, v čem byl maoismus naomylu, a stejně tak princ Bernard? Anebo vyhráli válku nacisté? 

Dokumenty z roku 1944 o nacistickém plánu vytvoření EU pro ekonomickou dominaci oproti dobití silou

Informaci o těchto dokumentech otiskl britský Daily Mail v článku z 9.5.2009 .

Tyto dokumenty, tzv. "Red House report", jsou zprávou britských zpravodajců o setkání německých průmyslníků a bankéřů. Magazín The Trumpet v červencovém vydání v článku "Finanční regulace byly prorokovány!" dále píše více podrobností, které se pokusím shrnout níže.

Dokumenty mají pojednávat o setkání v Maison Rouge Hotel ve Strasbourgu 10. srpna 1944 majícího vést k dohodě těchto průmyslníků na poválečné "obnově německé Říše a návratu nacistů k moci" a vlastně naplnění zamítnutého návrhu sahajícího již do roku 1941 předloženého Říšské bance (Reichbank).

Možná tedy není náhoda, že je Německo svým vlivem považováno za nejsilnější (vůdcovskou) zemi v EU, která by ve skutečnosti měla být o harmonii a vyváženosti zájmů všech zemí, jak eurokraté rádi říkají?

Plány nacistů byly dle v článku citovaného Bernarda Connolyho tím, k čemu nakonec došlo tzv. římskou dohodou v roce 1957 o vytvoření EEC (European Economic Community), tedy jednotného trhu a nakonec jednotné měny. Byl to tedy původně shodný plán nacistů, protože zřejmě dobře věděli, že banky mají větší moc než armáda.

Stejným způsobem proto nacisté měli řešit i financování svého návratu, a to pomocí Švýcarské národní banky a skrze Bank for International Settlements (BIS) , kde nacisté údajně uložili své nakradené bohatství z dob války. Mezi klienty švýcarské banky BIS patří pouze světové centrální banky včetně Federálních rezerv USA (FED).

Během 2. světové války byla BIS obviněna naším Československem z praní nacistického zlata, což málem vedlo k uzavření BIS.

BIS založil Montague Norman, guvernér Bank of England, a Hjalmar Schacht, později Hitlerův ministr financí. Mezi členy původního představenstva BIS byli dva nacističtí důstojnici Adolfa Hitlera: Walter Funk a Oswald Pohl. Dalšími členy představenstva byl Herman Schmitz, ředitel IG Farben, a Baron von Schroeder, vlastník J.H.Stein Bank (v této bance byly uloženy vklady Gestapo).

Financial Stability Board

Ale skutečným naplněním nacistických plánů plného návratu k moci má být údajně Financial Stability Forum (FSF), které nyní při finanční krizi bylo při letošním summitu G20 jako téma oživeno a na plné obrátky i také implementováno vytvořením Financial Stability Board, k čemuž došlo k před pár týdny v dubnu.

Málokdo si toho asi vůbec všiml, protože česká média o vytvoření Financial Stability Board a také o dalších třech nových EU institucích (skoro) vůbec neinformovala. Média asi vědí, že veřejnost ničemu rozumět raději nechce a postačí jí uklidňující názvy jako "regulační balíček" apod.

V rámci EU tím byly vytvořeny tyto evropské regulační orgány: European Banking Authority v Londýně, Insurance Authority ve Frankfurtu a Securities Authority v Paříži. Europoslanci rozhodli o vytvoření těchto tří EU těles, aby dohlížela na implementaci finanční regulace vedenou skrze FSB v členských zemích EU.

Financial Stability Board má být jakousi novou verzí FSF, které bylo vytvořeno v roce 1999.  FSB nyní předsedá Mario Draghi, guvernér Bank of Italy, a sekretariátem FSB je Bank for International Settlements (BIS) se sídlem ve švýcarském Baselu a s výše zmíněnou nacistickou minulostí.

Zatímco se diskutují jen povrchové otázky o míře zadluženi (o velikosti finančních injekcí od státu), tak i mnohým odborníkům uniká dopad vzniku těchto těles posilujících moc MMF (Mezinárodního měnového fondu, v angl. IMF), pod který má spadat Financial Stability Board. 

Summit G20 vedl k této dohodě:

• "Vytvořit Financil Stability Board (FSB) se zesíleným mandátem oproti Financial Stability Forum (FSF) a zahrnout do něj členské země G20, členy FSF, Španělsko a Evropskou komisi"
• "FSB by měla spolupracovat s MMF a vyměňovat si varování před makroekonomickými a finančními riziky a rozhodnutí o nutných krocích z toho vyplývajících..."
• "rozšířit regulace a dohled nad všemi systémově důležitými finančními institucemi, prostředníky a trhy"
• "podporovat a implementovat FSF skrze nové principy poplatků a kompenzací a v podporování udržitelných systémů kompenzací a sociální zodpovědnosti všech firem"

Nově vytvořený Financial Stability Board si tedy bere za cíl stát se globálním regulátorem/vládou a dochází tu k vlastně k hromadění (konsolidaci) moci některých již existujících těles, jakým je například Bank for International Settlements (BIS), a Evropská centrální banka (ECB) se sídlem v Německu.

Bank for International Settlements (BIS) stojí díky dohodě z Hague z roku 1930 zcela mimo jakýkoliv vládní dohled a nemusí ani platit daně za své transakce. Celkově všechna tato tělesa (FSB, ECB, MMF, BIS,...) jsou privátními společnostmi složenými z nevolených lidí a tedy nepodlehající principům demokracie (stejně jako členství v Bilderberg). Přesto FSB hodlá skrze tato svá ramena otevřeně regulovat země světa, zatímco samy tyto organizace nepodléhají a nepodléhaly nikdy žádným regulacím ani dohledu. To jsou přeci jen hodné organizace pomáhající v krizi.

Letošní dohoda na summitu G20 je tedy, jakoby tito nevolení lidé v privátních organizacích byli prohlášeni za legální světovou vládu slibujíc, že jen tyto globální regulace vyřeší naši finanční krizi. A to přestože nadměrné regulace (zásahy státu do finančního sektoru) byly mnohými odborníky jasně popsány jako naopak samotná příčina krize.

V roce 1966 napsal Carroll Quigley, historik a člen CFR (Rady pro zahraniční vztahy), ve své knize "Tragedy and hope" neuvěřitelné odkrytí plánů této bankovní sítě:

"... moc finančního kapitalismu má další dalekosáhlý cíl, který není ničím menším než vytvořením světového systému finanční kontroly v privátních rukou schopného dominovat nad politickými systémy všech zemí a ekonomii světa jako celku. Tento systém má být ve feudalistickém duchu řízen centrálními bankami zemí světa v koncertu dirigovaném tajnými dohodami ujednanými na častých privátních schůzkách a konferencích. Páteří tohoto systému má být Bank for International Settlements ve švýcarském Baselu, privátní banka vlastněna a řízena světovými centrálními bankami, které jsou samy privátními organizacemi."

Regulace - Qui bono?

Jsou finanční regulace kvůli krizi a Lisabonská smlouva oním finálním hřebem do rakve svobodě? Pokud EU spadá do nějakého temného plánu nacistů, pak by si asi nacisté velmi mnuli ruce, pokud se Evropa dobrovolně stane Novou evropskou Říší, protože jsou lidé natolik zaujati stavem svých ledniček, že raději nechtějí vědět pravdu a odslouhlasí jakoukoliv reformu. Stejně tak politici netušící, kam tato nerovná hra směřuje.

Skutečnost je opravdu mnohem podivnější než fikce.