Korporace, banky i politici protlačují koncept metaverse

Jsme opakovaně upozorňováni, že dojde ke změně podstaty člověka - jeho propojení s digitálním světem spolu s genetickými modifikacemi a augmenty lidského těla. Od náhradních končetin po implantovaný mikročip.

Facebook se v listopadu 2021 přejmenoval na "Meta" a investoval mnoho peněz do rozvoje a popularizaci konceptu metaversu. Jakéhosi paralelního vesmíru, který by se měl stát součástí naší přírodní reality.

Kampaň Marka Zuckenberga mnoho lidí nenadchla a ani hráči nejsou příliš nadšení z nových herních konceptů play-to-earn (vydělávání peněz hraním her), ale když uvážím masivní institucionální i politický zájem o oblast metaversu a souvisejících technologií, myslím, že lze s poměrnou jistotu tvrdit, že mateverse bude skutečně budoucnost lidstva, která radikálně změní lidské vnímání reality a  způsobu existence.

V mém pohledu jde spíš o dystopickou vizi budoucnosti, kde už úplně přestaneme být lidmi. Modifikovaní technologiemi, žijící ve virtuálních světech, kde o obsahu reality budou rozhodovat největší korporace.

Není divu, že kromě Facebooku i Google, Amazon, Microsoft, Apple a další velké subjekty včerně největších bank na světě se rozhodli investovat miliardy dolarů do vývoje metaversu.

Když se začtete ze stránek Ministerstva hospodářství a průmyslu ČR text zprávy "Průmysl 4.0" opět se tam dočteme o metaversu. Nebo o "průmyslu 4.0",  jak je tam tento koncept nazýván. Další termín je také Internet of Things (podčást) nebo Velký Reset, 4. industriální revoluce.

https://www.spcr.cz/images/2015_02_03_Prumysl_4_0_FINAL.PDF

V textu ministerstva se v roce 2016 píše, že tento přechod k Průmyslu 4.0 si žádá rozsáhlou veřejnou debatu, protože půjde o radikální změnu povahy lidství ve všech oblastech lidského života.

Zatím si teda žádnou větší veřejnou debatu nevybavuju.

V jádru čtvrté průmyslové revoluce stojí spojení virtuálního kybernetického světa se světem fyzické reality. To s sebou přináší též významné interakce těchto systémů s celou společností, tedy se světem sociálním. Z pohledu moderní teorie systémů se proto v poslední době v souvislosti se 4. průmyslovou revolucí hovoří o revoluci kyberneticko-fyzicko-sociální, způsobující dynamickou vzájemnou interakci složitých systémů kyberneticko-virtuálních, systémů fyzického světa a systémů sociálních. Národní iniciativa Průmysl 4.0 si klade za cíl zmobilizovat klíčové rezorty a reprezentanty průmyslové sféry k vypracování podrobných akčních plánů v oblastech politického, ekonomického a společenského života. Předpoklady a dopady 4. průmyslové revoluce jsou opravdu dalekosáhlé, proto bude nutná celospolečenská diskuse a zejména součinnost klíčových rezortů a jejich institucí – Úřadu vlády, MPO, MPSV, MŠMT, MMR, MZV, MV, TA ČR a dalších – ale i sociálních partnerů při přípravě akčních plánů k realizaci iniciativy Průmyslu 4.0. Jednotlivé kapitoly tohoto dokumentu s názvem Národní iniciativa Průmysl 4.0 proto popisují současný stav, směry dalšího vývoje a klíčové výzvy v jednotlivých oblastech, které je nutno v rámci zvýšení připravenosti ČR na principy Průmyslu 4.0 urgentně řešit.

3.1.10. Nové technologie
V hype křivce společností Gartner uvedené v úvodu kapitoly 2. můžeme nalézt většinu technologií,
které jsou v předchozích oddílech zmíněny jako důležité technologické předpoklady a vize pro
implementaci konceptu Průmysl 4.0. Jedná se přitom o zcela nové nadějné technologie (Innovation
Trigger), ale také technologie, které přestávají být středobodem médií (Augmented Reality) nebo jsou
27
postupně implementovány do reality (Slope of Enlightenment). V aktuální hype křivce již nenajdeme
velká data, která se mezičasem stala běžnou součástí lidského života a průmyslové praxe (přešla za
hranici dospělosti, Plateau of Productivity). Hnací silou poměrně rychlého rozvoje technologií
v poslední době, jsou kromě velkých, kapitálově silných, firem nově vznikající malé a střední firmy.
Tyto se tak stávají zásadním článkem právě v interakci mezi novými technologiemi a společností.
V křivce najdeme také technologie, které odkazují na takzvaný digitální humanismus – skutečnost, že
lidé jsou středobodem vývoje v oblasti digitálního byznysu i digitálního pracoviště. Jedná se například
o lidsky gramotné technologie (People-Literate Technology, PLTs) schopné převádět společný jazyk
do počítačové inteligence, přímá komunikace mozku s počítačem (Brain-Computer Interface),
kryptoměny (Bitcoin, Stellar, CAPTcoin, Latium, a další), technologie digitálního byznysu jako
inteligentní domov využívající senzory, inteligentní roboty nebo nositelná zařízení. Podobně jako
interakce člověka s technologiemi a používání technologií zcela nahrazujících lidskou práci, bude
rozšíření těchto technologií od domácností po průmyslovou výrobu v nejbližších letech rychle stoupat.
V poslední době dochází k výraznému posunu od intenzivního k extenzivnímu rozvoji nových
technologií založených na kombinaci těch stávajících. A to nejen ve smyslu pokročilého strojového
učení (Advanced Machine Learning), kdy jsou stroje schopny pochopit a učit se principy fungování
okolního prostředí a následně měnit své budoucí chování. Velmi těsné propojení technologií
s člověkem a okolím je hnací silou rozvoje často zcela nových technologických oblastí. Jedná se
například o již zmíněnou rozšířenou realitu (Augmented Reality), autonomní mobilitu (Autonomous
Mobility), aditivní výrobu s pomocí nových materiálů včetně pokročilých slitin niklu, uhlíkových
vláken, skla, vodivého inkoustu, elektroniky, léčiv a biologických materiálů (Bioprinting), či aplikace
různých senzorů na končetinách k detekování pohybů prstů (technologie Skinput využívající
bioakustické senzory, Bioacoustic Sensing). Dynamický rozvoj nových technologií podporuje také
propojení biotechnologií s dalšími průmyslovými oblastmi prostřednictvím informačních technologií.
Za všechny je možné zmínit aplikace genetických technologií v různých oblastech, jako je například
bezpečnost (identifikace na základě DNA profilu během zlomku vteřiny), zemědělství (geneticky
modifikované organismy), ale i energetika (sběr elektrické energie z živých organismů).
Podpora budoucích a vznikajících technologií20 (Future and Emerging Technologies, zkráceně FET)
představuje také jednu z klíčových aktivit programu EU Horizon 2020, který je realizován i v České
republice. Tato aktivita slouží k podpoře multioborového výzkumu zaměřeného na excelenci ve vědě a
technologiích a vznik nových přístupů napříč obory, prověření zcela nových, riskantních nápadů s
ambiciózními cíli v nově vznikajících oblastech výzkumu. Horizon 2020 je v rámci FET otevřen nejen
pro oblast informačních a komunikačních technologií (ICT), ale i pro další výzkumné oblasti s
důrazem na interdisciplinární přístup.
Za pozornost stojí taky systém Blockchain, jakožto speciální distribuovaná decentralizovaná databáze,
umožňující ukládat transakční historii tak, že je tato nepřepsatelná. První klíčovou aplikací
blockchainu byla kryptoměna Bitcoin - "elektronické peníze" se specifickými vlastnostmi
umožňujícími rychlé obchodování přes geografické hranice a bez nutnosti prostředníků (banky).
Dalšími aplikacemi jsou "chytré kontrakty" (jednoznačně definované digitální smluvní vztahy, kdy se
obsah ujednání participujících stran zachycuje a následně realizuje přímo prostřednictvím
softwarového kódu) a decentralizované autonomní organizace (soubory chytrých kontraktů operující
na síti bez lidských zásahů).
Blockchain rozšiřuje možnosti současného internetu o plně elektronickou monetární komponentu a o
decentralizovaný způsob validace elektronických transakcí. Jeho využití, ve vazbě na syntetickou
20 Horizon 2020: Future and Emerging Technologies. 

https://forbes.cz/proc-se-musime-pripravit-na-4-prumyslovou-revoluci/

https://cnn.iprima.cz/prumysl-4-0-lepsi-budoucnost-i-nove-vyzvy-11077

https://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/node/791

Popravdě se od roku 2022 začalo hodně  v  médiích mluvit o metaversu, ale není přiliš jasně vysvětlováno, co se tím konkrétně myslí, a o jaký časový horizont se jedná.

Propagační video Světového ekonomického fóra (WEF):

Jejich moto je "V roce 2030 nebudete mít žádné soukromí ani majetek, ale budete štastni". 

A někdo dodal "A někteří budou vlastnit všechno a budou ještě šťastnější..."

Překvapilo mě, jak v TV debatě (tuším že pro Český rozhlas či XTV), ekonom Sedláček začal  hovořit o tom, jak opustíme lidské tělo a přesuneme se do matrixu. Ano, to je podstata Velkého resetu, onoho metaversu, o kterém se mluví. V konečném důsledku nakonec i opuštění lidských těl a přesunutí se do počítače, či jakási biotechnologická kombinace obojího. Pan Sedláček byl z této představy budoucnosti nadšený. Že opustíme zastaralá lidská těla a vylepšíme je. 

Metaverse má řešit nedostatek pracovních míst

Světové ekonomické fórum (World Economic Forum/WEF) vnímá play to earn a metaverse vážně už několik let. Jednak v knize "4. Industrial revolution" a druhak v knize "COVID : The Great Reset".

Úvaha je, že v průběhu let díky automatizaci, robotizaci a pokrocích ve vývoji umělé inteligence většinu práce zastanou počítače a umělá inteligence. 

Je proto potřeba předělat továrny na tzv. inteligentní továrny a to samé co se týče logistiky. Technologií má být blockchain. 

V důsledku se očekává nahrazení mnoha profesí počítačem. Později zřejmě i programátorů. A cenit se zřejmě budou spíše umělecké věci. A virtuální věci. Různá NFT. Buzz word let 2021/2022.

Tyto NFT, non-fungible tokeny, jsou pro pochopení podobně náročné jako pochopit tradičním myšlením samotný blockchain. Ani ne technologicky ale proč by někdo kupoval NFT nějakých obrázků? Dokonce za miliony dolarů nějaký obrázek ve formě NFT? Když si každý může ten obrázek stáhnout zadarmo.

Jednak nejde jen o obrázky, ale některá NFT mají i svou utilitu... své využití. Například ve hrách. I když onen sběratelský koncept je rozšířen hodně také. 

Někteří NFT a často i kryptoměny jako celek považují za bublinu nesmyslných spekulací. Podvod. Nebo jako pyramidovou hru.

Na tom něco je, ale na druhou stranu mě pak napadlo, že pokud budeme žít v metaversu pomocí různých augmentů lidského těla (virtuální a rozšířenou realitou VR/AR), pak tyto NFT bude to jediné, co bude mít skutečnou cenu. Virtuální domy, virtuální pozemky, virtuální předměty. Meč  na zabíjení draků nebo cool třičko, kterým může člověk frajeřit před ostatními. Nebo ho po pár letech prodat za několik milionů Kč. 

Mnoho firem očekává, že uvolněná pracovní místa povedou lidi k vydělávání si na živobytí hraním počítačových her. Už takové hry existují, ale tohle je zatím zřejmě v počátku. Ty hry zatím nevypadají bůh ví jak, ale řada se jich už chystá. Včetně například Star Atlas, což má být jakási vesmírná strategická RPG střílečka. Kde bude možné také těžit nebo mít vesmírné souboje s jinými hráči, případně i riskovat v  nebezpečných zónách ztrátu svého NFT ve prospěch toho druhého hráče, pokud jeho loď zničí. 

Autoři očekávají, že v budoucnosti budou existovat firmy, které budou najímat hráče, aby za ně hráli takové hry. Častečně i tím, že některé záležitosti her jsou hodně o schopnostech hráče nebo o spíše méně zábavné pasáže her, kterým se často říka grinding.

Může to znít fantaskně, ale tohle propojení s vyděláváním peněz hraním už existovalo více let neoficiálně. Konkrétně zejména u hry War of Warcraft, kde přestože je to proti licenčním ujednáním Blizzardu, tak na černých trzích lidé prodávali své namakané postavy za i třeba i tisice dolarů lidem, kteří peníze mají, a chtějí rovnout hrát nějaké pokročilejší části hry.

Dokonce v Číně  docházelo až ke krutému zneužívání vězňů, kteří byli nuceni i třeba 18 hodin denně hrát World of Warcraft. 

Film Ready Player One vypadá, že více méně ukazuje tento svět, kam asi směřujeme. Nejsem z toho nadšený, ale zjevně je tohle plán. Jasně daný. I explicitně vyslovený významnými institucemi a organizacemi z celého světa. A zrovna v Číně díky tamějšímu masivnímu rozvoji 5G technologie, už částečně můžeme vidět, jak bude vypadat budoucnost. 

Jak říkají v propagačním spotu WEF - "Už nerozeznáme skutečné od digitálního". 

A v momentě, kdy neforemné helmy pro virtuální realitu nahradí menší brýle a časem přímo napojení na zrakový nerv včetně ostatních smyslů, už skutečně nebudeme normální lidmi. Jak řekl Terrence McKenna... v budoucnosti uvidíme před sebou viset HUD a různá menu. 

Co takové děti, které se narodí do nové doby, kdy už tyto implantáty budou vkládány hned po  narození. Nebo dokonce nějak geneticky vytvořené. Takové dítě od  narození bude považovat virtuální realitu , digitální svět, za ten jediný skutečný. Takhle já si představuju metaverse.

Kryptoměny nejsou jen o spekulaci na cenu

Všiml jsem si, že povědomí o kryptoměnách je dojem, že jde jen o jakési spekulace na cenu těch kryptoměn, ale tady jde o to, že ty kryptoměny fungují, ať je jejich cena jakákoliv. Technologie blockchain , případně některá i odlišná řešení, mají být jakousi novou verzí internetu. Jakési celosvětového decentralizovaného virtuálního počítače, který nahradí i současná cloudová řešení.

Technologie blockchainu je z technického hlediska velmi zajímavá a skutečně revoluční. Ale proniknout na pochopení, jak to vlastně funguje, a co se od čeho liší, vyžaduje více času se v tom rozkoukat.

V prvé řadě jde o fundementálně nový koncept, jak přistupovat k ověřování a distribuci čehokoliv.

Placení je jen malá část možných resp. už existujících funkcí.  Kryptoměny byly  například i použity pro zpracování COVID testů v Británii.

To použití nutně nevyžaduje blockchain a šlo by udělat tradičním client-server přístupem. Blockchain je novátorský v decentralizaci problému. Nemůže dojít k přerušení činnosti kvůli výpadku serveru. Kompletní stav je uložen všude zároveň.

Většina lidí má povědomí spíše jen o Bitcoinu, ale ten je sice jeden z nejsilnějších a nejdůvěřovanějších blockchainů, ale různých dalších coinů jsou doslova tisíce. Většina z nich asi časem upadne v zapomnění, ale očekává se, že některé přežijí do dlouhodobé budoucnosti v novém světě tzv. Webu3 podobně jako firmy Amazon, Google přežily velký pád tzv. dot-com bubliny, kdy strašně popadly akcie všech technologických firem. Některé z nich jsou dnes ty největší korporace na světě, co nám už pomalu regulujou i vzduch. 

Něco podobného se asi stane s kryptoměnami. Některé si tak trochu konkurují, některé umožňují jejich koeexistenci, propojení. Nechci tu teď zabíhat do podrobností, protože to je skutečně na dlouho. 

Každopádně pohled, že jde jen o spekulaci na cenu jakési bubliny, podle mě přehlíží, že jde stále o funkční technologii v pozadí, která asi jen tak nezmizí.

Samozřejmě legislativní regulace s tím ještě může udělat bůh ví co. Zejména co se  týče privátních coinů... tedy transakcí, které transakci anonymizují, takže nelze špehovat takové transakce, pokud se například používají pro nějakou zločinnost. 

Chybně si někteří myslí, že bitcoin znemožňuje sledovat, co kdo  kupuje. Sám jsem si to svého času myslel. Ve skutečnosti je to zcela naopak. Transakce každého člověka máte zcela na talíři jen zadáním adresy jeho peněženky. Oproti transparentním účtům v bankách je tohle nebe a dudy. 

Vzhledem k tomu, že krypto směnárny ze zákona implementují KYC (Know Your Customer) politiku, jde adresy těchto peněženek provázat s konkrétní občanskou identitou, protože pro obchodování na oné burze je nutné předložit občanský průkaz. 

Paranoidní vize tedy je, že kryptoměny nakonec budou stát u pádu soukromí už úplně po zrušení možnosti platit hotovostí. Samozřejmě je otázka, jak to bude nakonec ve skutečnosti, ale nějakou zaručenou svobodu a soukromí bych si od kryptoměn přímo nesliboval. 

Podobně jako u tzv. CDBC , což budou jakési digitální peníze vydávané centrální státní bankou. To až tak úzce s kryptoměnami nesouvisí ... to mají být prostě digitální peníze těžko teď říct  jak konkrétně technologiky řešené. 

Už ale někteří vidí potenciální riziko CDBC. Například ekonom Kovanda popisuje, jak můžou být například naprogramované na záporný úrok, aby motivovali lidi utrácet. Což by ale znemožňovalo  spoření. Nebo blokování konkrétních transakcí a povolení jen "zelených" transakcí přátelských k naší planetě. V momentě, kdy by už nebyla hotovost, získali byl úplnou kontrolu nad ekonomickou aktivitou všech lidí. 

Hedge pro budoucnost

Na závěr dodávám raději, že nic v tomhle článku by nemělo být vnímáno jako nějaká finanční rada. Já to vnímám spíš jako snahu uchovat hodnotu úspor, protože tady jako se dějí s plynem, elektřinou, ekonomiky, banky kolabují. Peníze v bance jsou sice pojistěny do cca 2 milionu Kč. Ale není zaručené, že vám ty peníze někdo dá v případě systemové krize více bank. Nebo v jaké formě je pak dostanete a budete dostávat příštích třeba 30 let po kousku zpět. 

Samozřejmě není zaručené, že tyhle internetové peníze použít pro placení i v budoucnosti. Může přijít   legislativa, která to některých kryptoměn nebo všech znemožní.

Ale vzhledem k tomu že EU a ČR schválila tzv. bail-in zákony, které se týkají řešení krachu banky, může jít o zajímavou diverzifikaci svých úspor. Nově má být banka zachráněna z peněz střadatelů. Tedy peněz, co máme na účtu v bance. 

Kryptoměny jsou už od doby svého vzniku v roce 2008 při poslední finanční krizi vnímány  jako ochrana před inflací. Kouzlo Bitcoinu kromě technologického řešení nespočívá v samotné spekulaci na rostoucí cenu, čím víc ho lidi kupují, ale v tom, že počet těhle virtuálních mincí je předem  omezen, takže s ním nelze dělat to, co se finanční krizí děje - "tisknou" se další peníze, což vede k inflaci. 

S každou další finanční krizi se tiskne více a více peněz a je jasné, že tohle nepůjde do nekonečna. 

Zlato, stříbro jsou považovány za dobré uchovatele hodnoty do budoucnosti. Bitcoin se pro mnohé stal jakýmsi digitálním zlatem, protože i jeho množství je omezené. A lépe se s ním manipuluje. Převoz zlata je komplikovaný... obzvlášť za hranice... nebo dokonce ve válečném stavu  mít malou klíčenku s heslem do peněženky jde snadno emigrovat i s penězi. 

Znepokojivé mi přijde, že se veřejně neví, kdo vlastně původně Bitcoin vymyslel. Známe jen jeho pseudonym Sathoshi Nakamoto. Na jeho vývoji se podílely jedny z největších finančních institucí včetně Mastercard.

Nyní se mezi investory kryptoburzy Coinbase zařadil i BlackRock, největší finanční fond na světě, majoritní vlastník akcii skoro všech velkých firem spolu s Vanguard. 

Nevím, jestli nakonec tyhle coiny  nepůjdou k nule, ale mají imho hodně našlápnuto být dominantními hybateli v metaverse budoucnosti.

Zdroje na závěr:

https://www.foreignaffairs.com/articles/world/2014-10-31/future-cities

https://www.foreignaffairs.com/articles/2013-11-01/biologys-brave-new-world

https://www.foreignaffairs.com/press/2016-01-20/foreign-affairs-and-world-economic-forum-collaborate-fourth-industrial-revolution

https://www.weforum.org/agenda/2018/05/thousands-of-people-in-sweden-are-embedding-microchips-under-their-skin-to-replace-id-cards

https://www.weforum.org/agenda/2017/08/microchip-in-your-hand-rfid-32m/

https://www.weforum.org/agenda/2017/08/unequal-opportunities-microchip-implants-and-other-top-stories-of-the-week/

https://www.weforum.org/agenda/2018/02/podcast-beyond-human

https://www.weforum.org/agenda/2018/01/in-the-robot-age-are-you-sure-youre-a-human

https://www.weforum.org/agenda/2017/12/why-robots-could-replace-teachers-as-soon-as-2027

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmysl_4.0

https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/53723/64358/658713/priloha001.pdf

https://forbes.cz/proc-se-musime-pripravit-na-4-prumyslovou-revoluci/

https://finex.cz/probehne-velky-ekonomicky-reset-kdo-za-to-vsechno-zaplati/

https://www.weforum.org/agenda/2020/10/the-great-reset-harnessing-the-fourth-industrial-revolution/

https://time.com/6197849/metaverse-future-matthew-ball/

https://www.france24.com/en/live-news/20220215-life-changing-or-scam-axie-infinity-helps-philippines-poor-earn

https://www.fxstreet.com/cryptocurrencies/news/heres-how-axie-infinity-players-are-earning-nearly-500-month-in-crypto-rewards-202108190844