Vědci tvrdí, že možná žijeme v počítačovém programu

V posledních letech přitvrdili nejen filozofové a futurologové ale i fyzici, že jsou důvody se domnívat, že svět je počítačová simulace. Nejčerstvěji jde asi o objev počítačového kódu v matematických rovnicích teorie superstrun.

2050 bude lidstvo schopno simulovat celý vesmír

Jedna část vědců ze svých výpočtů vývoje výkonu počítačů usoudila, že přibližně v roce 2050 bude lidstvo schopné vytvořit počítačovou simulaci vesmíru. A v dané studii se zamysleli, že pokud my budeme schopni vytvořit takovou simulaci, tak už v ní možná žijeme. Pokud je totiž taková simulace možná, pak nelze vyloučit, že už k tomu došlo v "minulosti".

Více viz. vědecká studie s chytlavým názvem "Constraints on the Universe as a Numerical Simulation".

4. října nahrál na Arxiv.org Silas Beane z  Bonnské University článek Constraints on the Universe as a Numerical Simulation, který se touto problematikou zabývá a nachází cesty jak takovou simulaci identifikovat. Již dnes jsou vědci na základě kvantové chromodynamiky schopni simulovat malé kousky vesmíru o velikosti několika femtometrů (10^-15 m), které jsou nerozlišitelné od skutečnosti. Tato simulace vyžaduje zapojení těch nejvýkonnějších počítačů dneška. Je tedy pravděpodobné, že za několik let budeme třeba schopni simulovat prostor o velikost buňky.Tento vědecký článek potom vychází z předpokladu, že každá počítačová simulace spojitých fyzikálních zákonů a reality musí být realizována pomocí diskrétní trojprostorové mřížky a jednotlivých časových kroků. V případě tohoto scénáře potom existují teoretické možnosti, jak takovou mřížku objevit a identifikovat. Vědci si položili otázku, jestli existují nějaké omezení, které by taková simulovaná mřížka kladla na naši realitu. Zaměřili se přitom na velmi malé oblasti prostoru a vysokoenergetické částice. Tvrdí potom, že jestliže mřížka existuje, potom musí existovat určitý limit, který nemůže energie částice překročit.Zdroj: http://www.osacr.cz/2012/10/16/fyzikove-objevili-dukaz-ze-nas-vesmir-muze-byt-simulace/

Pixely detekovány čirou náhodou při stopování gravitačních vln

V roce 2009 vědci taktéž (neplánovaně) objevili ve snaze detekovat superjemné gravitační vlny záření, které by dle jejich studie mohlo odpovídat hologramové teorii vesmíru. Teorii kde černé díry jsou jakési obří promítací plátna generující galaxie. Podle nejnovějších vědeckých poznatků je potvrzeno, že každá galaxie má ve svém středu masivní černou díru včetně "naší" Mléčné dráhy, která se nazývá Saggitarius A*. Tyto černé díry dle jejich studie údajně možná na 2D ploše horizontu události promítají 3D svět ze středu každé galaxie. Jejich měření mělo údajně detekovat jakousi obdobu pixelů (obrazových bodů na počítačové obrazovce). Šlo o jakousi maticovou mřížku (v angl. matrix). Tedy homogenní rozložení bodů o určitém rozestupu. V určitých místech odcházelo k měření jakési zrnitosti bodů.

Více informací: 

http://technet.idnes.cz/vesmir-kolem-nas-je-pry-jen-giganticky-hologram-frw-/tec_vesmir.aspx?c=A090206_141711_tec_vesmir_vse

http://zoom.iprima.cz/clanky/je-cely-vesmir-jenom-hologram-novy-experiment-to-proveri

Je možné, že jak se vesmír vyvíjel, došlo k jakýmsi úpravám, kdy vyšlo "levněji" vesmír simulovat. Teoreticky mě napadá, že odtud se možná zjednoduší koncept paralelních realit, různých dimenzí atd., protože hra může možná nabývat snadněji mnoha forem.

Lze prokázat, že je vesmír počítačová simulace?

Na druhou stranu přímé důkazy chybí a asi se jich jen tak nedočkáme, protože prokázat iluzornost vnějšího světa je zřejmě mimo naše karteziánské kauzální myšlení vědy na bázi měření. Měřit něco ve virtuální hře možná nikdy nemá možnost prokázat nic definitivního, protože samotný měřící přístroj je tím pádem součástí simulace. Včetně samotného oka pozorovatele.

Nicméně odkaz výše hovoří o skupině vědců, kteří teorii vesmíru jakožto simulovaného hologramu hodlají skutečně prověřit měřením. Vypadá to, že mají nápad, jak by to šlo změřit. 

„Nejúžasnější vlastností takové simulace je, že úhlová distribuce těch nejenergičtějších částí by měla projevovat kubickou symetrii ve zbytku mřížky a tím se výrazně odchylovat od isotropie,“Jinými slovy by se záření mělo snadněji šířit podél os mřížky. A to je měření, které jsme schopni provést i s pomocí současné technologie.Zdroj: http://www.osacr.cz/2012/10/16/fyzikove-objevili-dukaz-ze-nas-vesmir-muze-byt-simulace/

Překvapivé bylo pro mě, že vědecká komunita tento pohled bere čím dál vážněji. 

Chystá se údajně nahrávání lidí do počítače

Před časem se také objevil článek i českých médiích, že se očekává, že přibližně v roce 2045 se lidé budou schopni po smrti "nahrát do počítače". 

Podle některých vědců se dožijeme obrovských, dnes jen těžko představitelných změn. Počítače dosáhnou v tzv. singularitě inteligence srovnatelné s lidskou, a pak ji nezvratně předčí.Zdroj:http://technet.idnes.cz/nesmrtelnost-je-blizko-v-roce-2045-nahrajeme-lidsky-mozek-do-pocitace-1fh-/veda.aspx?c=A110223_164052_tec_technika_pka

Temnější pohledy to vnímají tak, že někteří usilují o to, aby si zajistili vůdčí roli v takto vzniklé simulaci (i kdyby to byla simulace uvnitř simulace?), kde oni budou nesmrtelnými pány Matrixu, zatímco jiní nahraní do počítače budou jejich zdroj energie. Jakési baterky.

Možná ne nahodile řekl dr. James Gates, onen fyzik teorie superstrun, že když pohlédl na rovnice teorie superstrun, a připadaly mu jako binární kód, uvážil, že cituji "film Matrix je možná nejpřesnější reprezentace reality".

Binární sebeopravný kód ECC v rovnicích teorie superstrun

Kód objevený v rovnicích superstrun nejen, že je prý počítačový kód jedniček a nul, ale dokonce nejenže by připomínal počítačový kód, ale jde prý o velmi konkrétní kód ECC z 50. let 20. století, což je (sebeopravný) kód schopný počítat chyby a nahrazovat je korektními hodnotami. Tento kód se používá při práci s dražšími paměťovými moduly počítačů ve sférách, kde je vhodné mít bezpečnější zdroj paměti (např. v bankovnictví, zdravotnictví). Pokud dojde k chybě na nějakému bitu dat v paměti, algoritmus ECC je schopen tyto chybné bity detekovat (obdobně jako u CRC součtu) a opravit je na správné bity. 

Z nějakého důvodu byl kód ECC nalezen v matematických rovnicích popisujících samotné základy vesmíru. Někteří matematici (na skeptických stránkách typu snopes.com) namítali, že podobný kód je k nalezení i v jiných oblastech matematiky, ale to samotné mi přímo nevyvrací, že význam počítačového kódu nemůže znamenat nějakou souvislost s vesmírem jako takovým. 

Toto nečekané propojení naznačuje, že tyto kódy mohou být všudypřítomné v přírodě a mohou být dokonce uvnitř samotné povahy reality. Pokud je tomu tak, mohli bychom mít něco společného se sci-fi filmy typu Matrix, které zobrazují svět, kde veškeré zážitky lidských bytostí jsou produktem virtuální reality generované počítačovou sítí.   Dr. James Gates - http://www.onbeing.org/sites/onbeing.org/files/gates-symbolsofpower.pdf

Více informací ve vědecké debatě:

DNA je obdoba počítačového kódu a vědci v něm údajně objevili zakomentovaný kód od mimozemšťanů

Nakonec i v lidské DNA (což vědci považují za kód života) byly dokonce objeveny části kódu, které přípomínaly tzv. zakomentovaný kód. Ty vznikají, když programátor chce dočasně nebo trvale určité části kódu vyřadit z provozu, tak před nimi napíše znaky, které indikují, že jde o komentář. Komentář slouží ke slovnímu popisu, co se v nejbližším kódu děje. Typicky tím, že se na řádce s kódem napíšou znaky "//" nebo /* komentar */. Syntaxe je odvislá od konkrétního jazyka, ale princip je stejný. A když podobně "zakomentujeme" ne slova ale i konkrétní kód, tak ho tzv. kompilátor nebo interpreter skriptu přeskočí, protože ho bude považovat jen za slovní komentář. Stručně řečeno jde o ne zrovna úplně čisté řešení, jak nejrychleji nějaký kód smazat ale zároveň smazání těch např. dvou znaků před ním umožnit, aby šlo ze zakomentovaného kódu náhle udělat skutečný kód.

To by sedělo na tvrzení, že lidská DNA má v sobě skryté schopnosti, které je možné řekněme "aktivovat". Aktivovat do té doby nečinné části kódu DNA. Každopádně u DNA jsme opět u programovacího jazyka, který je tak genetiky jako obdobu počítačového jazyka bez pardonu skutečně považovaný. Někteří vědci přišli s teorii, že tyto zakomentované části kódu DNA jsou mimozemského původu (jakéhosi genetického inženýrství). A nutno si možná v tomto kontextu uvědomit, že tzv. zakomentovaný kód je z pohledu počítačové branže více méně tzv. prasárna. Komentáře jsou určeny ke slovnímu popisu ne pro kód, takže jde o jakýsi trik, jak rychle určitou řádku kódu prostě zrušit tím, že se to tváří jen jako komentář. Nebo snadno znovu aktivovat odstraněním dvou znaků před ním.

Genetici tento zakomentovaný kód také v angličtině nazývají jako "junk code". Jde o kód hozený do "koše". Není aktivní, ale koš jde i obnovit a znovu tím soubory aktivovat. Podobně je to údajně s těmito částmi kódu lidské DNA.

Podstatné je v tomto směru, že tento "junk code" nebo jinak laicky řečeno "zakomentovaný kód" je skutečně kód, který nebýt "zakomentovaný" by skutečně vykonával určité generické operace, ale v daném stavu je přeskočen.

Vědci uvažovali, že přítomnost těchto neaktivních částí kódu DNA může indikovat, že s naší DNA operovali mimozemští genetičtí inženýři.

Více informací:

http://news.discovery.com/space/alien-life-exoplanets/could-an-alien-message-be-embedded-in-our-genetic-code-130401.htm