Skutečné pozadí zájmu Západu o Blízký východ

Navzdory mediální masáži, kde neexistující zbraně hromadného ničení jsou racionálním důvodem k válce, jsou tu fakta k uvážení. Nebudu asi první, kdo je připomíná, ale např. Zbigniew Brzezinski, poradce prezidenta Obamy, to již napsal v knize "Velká šachovnice" (1997), kterou mám teď před sebou.

Brzezinského kniha obsahuje zřejmě dosti fundovanou geopolitickou analýzu světa. Některé jeho vývody, v knize uvedené, stojí za povšimnutí:

"... A protože bezprecedentní moc Ameriky bude časem slábnout, prioritou musí být ovládat vzestup jiných místních mocností, aby neohrožovaly globální vůdcovství Ameriky." (str. 198)

Zde se nedočteme nic o tom, že by šlo o snahu bránit místní nebohé obyvatelstvo před zvůlí nějakého diktátora (Bashar Assad apod.), nýbrž o čistou geopolitickou strategii, cituji, "imperiální dominace" USA v očích Zbigniewa Brzezinskeho. 

Pan Brzezinski považuje imperiální dominaci USA jako dobrou věc ve smyslu velkého světového ochránce oproti chaosu, který by mohl podle něj nastat dostat se k většímu vlivu jiné části světa.

Každopádně vzhledem k jeho postavení ve světové politice (sám se aktivně podílel na vyzbrojení Talibanu v dobách, kdy byl poradcem prezidenta Jimmyho Cartera) je zřejmé, že zde popisuje skutečný stav současné zahraniční politiky západních zemí. 

V dnešní době se děje to samé, co se dělo svého času, kdy vznikala tzv. Al Kaida. Ta tehdy existovala ve formě Talibanu. Vůdcem byl Osama Bin Ladin. Byl to tehdy spojenec USA, Brzezinski se s ním osobně potkal, a diskutovali, jak ho pomůže vyzbrojit, a jak to pak Taliban resp. obecně mudžáhidíni natřou SSSR v Afghánistánu.

Později, v tom samém vesmíru, se Al Kaida stala úhlavním nepřítelem světa, protože údajně tato teroristická "skupina" způsobila útok na Světové obchodní centrum v 2001,New Yorku.  A Usáma, Brzezinského kamarád, s krycím jménem "Tim Osman" (pod tímto jménem si ho měla evidovat CIA jako svého agenta), se stal nepřítelem číslo jedna.

2013 - "Arabské jaro" v Sýrii

Ale zapomeňme na Osámu a Al Kaidu. V případě západní vojenské pomoci zbouřencům v Libyi, Syrii, Íránu se stala Al Kaida znovu spojencem. V médiích to málokdy připomenou nebo se tím nějak zabývají, ale faktem zůstavá, že se v rámci tzv. arabského jara stala Al Kaida znovu spojencem. Opět je podporována finančně i vojensky. Jak už dodáváním zbraní tak i přímo vojenskou podporou. Zůstává rozum stát, když slyšíme z masmédií, jak tam jde údajně o boj podobný sametové revoluci v ČSSR. Ta neprobíhala pomocí raketometů a studenti nesekali komunistům hlavy.

Dále z Brzezinského knihy:

"Jako v šachu, američtí tvůrci globálního plánu musí uvažovat několik kroků dopředu.... Udržitelná geostrategie tedy rozlišovat mezi krátkodobou perspektivou (příštích přibližně 5 let), střednědobou (do 20 let) a dlouhodobou (nad 20 let). A tyto fáze musí být vnímány... jako části kontinua. První fáze musí graduálně a konzistentně vést do druhé - opravdu být záměrně tak nasměrována - a druhá následně do třetí." (strana 198)

"Nejbližším cílem je zajistit, aby žádný ze států nebo spolku států nezískal možnost vystrnadit Spojené státy z Euroásie nebo významně snížit jejich roli jako rozhodujícího aktéra." (strana 198)

"Následně širší Evropa a rozšířené NATO poslouží dobře jak v krátkodobých tak i dlouhodobých cílech politiky Spojených států. Širší Evropa rozšíří americkou sféru vlivu - a skrze nově přijaté státy Střední Evropy tak dále Evropské rady posílí pomocí států nakloněných Americe - aniž bychom tak zároveň vytvořili Evropu natolik integrovanou, aby mohla brzy časem konkurovat Spojeným Státům v jejich geopolitických záležitostech jiných míst světa s vysokou důležitostí pro Ameriku, obzvláště Středního východu." (strana 199)

To sedí například na útok USA/NATO na Libyi, kde vládl prezident Kaddáfi, který usiloval o vytvoření větší meziafrické koalice států s vlastní měnou. Pro západní dominaci je zřejmě vhodnější rozhádaná Afrika a Střední východ.

Šel by Zbnigniew Brzezinsky přes mrtvoly a co si myslí o demokracii?

"Usilování o moc a obzvláště ekonomické náklady a lidské oběti, které využití této síly často vyžaduje, není obecně v souladu s demokratickými instinkty. Demokratizace je nepřátelská k imperiální mobilizaci." (strana 210)

Arabské jaro vs "balkanizace"

Kapitola 5 knihy pana Brzezinského se nazývá "Euroasijský Balkán". Rozebírá zde, jak lze vnitřní spory podobné Balkánu podobně využit i v celé Euroásii. 

To je zřejmě to, co pozoruje v západní politice vůči například Sýrii nebo Íránu, a to balkanizaci - vytváření vnitřních sporů.

"... Euroasijský Balkán je pravou reminiscencí staršího povědomějšího Balkánu jihovýchodní Evropy: nejenže jsou jejich politické entity nestabilní, ale lákají a vítají vnik silnějších sousedů, kde každý je odhodlaný oponovat regionální dominaci. Je to známá kombinace mocenského vakua a mocenského odsávání, které opravňuje název 'Euroasijský Balkán'" (strana 124)

"Tradiční Balkán představoval potencionální geopolitickou výhru v boji o evropské vůdcovství. ... Ale Euroasijský Balkán je nespočetně důležitější jako potencionální ekonomická kořist: v tomto regionu je ohromné množství přírodního plynu a ropy spolu s důležitými nerosty včetně zlata." (strana 124)

V poslední větě čteme, že jedním ze zájmů globálního hegemona jsou ropa, nerostné suroviny včetně zlata. Již delší dobu někteří upozorňují, že to je jeden z důvodů naší intervence v zemích Středního východu. Nikoliv jakýsi bláhový zájem o tamější svobodu. 

Však čtěme dále (ze stále stejné knihy "Velká šachovnice"):

"Přišel čas, aby Spojené Státy formulovaly a uskutečnily integrovanou, zevrubnou a dlouhodobou geostrategii pro celou Euroásii... Amerika je nyní jedinou globální supervelmocí a Euroásie je globálním ústředním jevištěm. A tedy, rozložení sil na Euroasijském kontintentu bude rozhodující pro americké globální vůdcovství a americký odkaz v historii."

"Amerika nyní rozhoduje v Euroásii, kde žádná euroasijská záležitost není řešitelná bez americké účasti nebo v rozporu americkými zájmy." (strana 194)

Shrnutí

Tedy na jednu stranu zde máme verzi převažující v masově sdělovacích prostředcích (kde Brzezinski byl jako kapacita pozván do pořadu Otázky Václava Moravce, aniž by se ho tam kdokoliv zeptal na něco z toho,co jsem uvedl výše):

- Nejsou uvedeny žádné důkazy o použití chemických zbraní, přesto zasáhneme (více viz. můj článek http://mika.blog.idnes.cz/c/337432/Syrsti-povstalci-a-jejich-chemicke-zbrane.html)

- Povstalci způsobují často kruté násilí, a přesto je jejich mediální obrázek malován jako boj za svobodu, ne jako o místní mocenský boj

Oproti verzi,kterou jsem naznačil výše. A to, že jde o

- součást jakési strategie západních mocností, která spíše sleduje, jak může využít balkanizace k získání většího vlivu v nějakém regionu.

- a veškeré ostatní mediální pojetí jen jako propaganda.

Když uvážíme, že se opakují scénáře v postatě nelegálního vojenského vpádu do suverenní země bez jakýchkoliv důkazů s určitými obviněními, které se nakonec snad vždy ukázaly jako nepravdivé, jak tomu tedy důvěřovat nadále? Proč vůbec Česká republika plýtvá svými prostředky účastí na této pochybné geopolitické strategii?

Je to nebezpečný scénář považovat životy lidí jako figurky v nějaké šachové strategii. Nemyslím, že tím prospíváme daným zemím, a potencionálně se celá věc může zvrhnout ve světový konflikt. Rusko a Čína jasně dávají najevo, že hodlají Sýrii, Írán a jiné blízkovýchodní země ochraňovat. Masmédia se pak mohou stát nepřímým strůjcem, kde reklama na prací prášek je nečekanou součastí vojenské strategie v udržení veřejnosti v pasivitě. To jsem již podrobněji rozebíral v článku o tvůrci PR (oddělení pro styk s věřejností):

"Žádný seriozní sociolog již nevěří, že by hlas lidu představoval nějak posvátné nebo zvlášť chytré či vznešené myšlenky. Hlas lidu vyjadřuje mysl lidu a tato mysl je utvořena skupinou vůdců, kterým lidé věří, a těmi znalými v manipulaci veřejného mínění. Skládá se z vnitřních předsudků, symbolů, klišé a frází dodávaných jejich vůdci.

Upřímný a nadaný politik je naštěstí díky nástroji propagandy schopen tvarovat a formovat vůli lidu."

E.L. Bernays - Propaganda (1928), kapitola VI - "Propaganda a politické vůdcovství"

E. L. Bernays byl svého času autorem revoluční reklamní kampaně, která naučila ženy kouřit cigarety.